Výroční Všesvětový Lukostřelecký Kongres 2020

Posted By on 9.9.2020

Už to tak dopadá, že kongres je pořádán každým druhým rokem, tudíž se nejedná o ročník, ale obročník. Takže kde jinde, než ve Skalanech u Obročníků. Klacek s Dobrou jsou nám příznivě nakloněni a značné množství přípravných prací se udělá samo, nebo je udělá někdo jiný.

119049125_10223131110846679_7704855133093838742_o

Termín se připravoval dlouho dopředu s ohledem na možnost účasti Zelího a Jařenky (jsou teď restauratéři), s ohledem na vytíženost stále oblíbenějšího penzionu a s ohledem na červnové Mistrovství Světa ve Francii (nakonec z hygienických důvodů zrušeného). Takže první víkend v září. I to bylo možné jenom díky tomu, že termín jsem zabukoval v únoru.

Nakonec se ukázalo, že když může Zelí, nemůže skoro nikdo jiný……..ale nakonec se ukázalo, že to není tak tragické. I vytížení lidé přijeli alespoň na otočku. Akce byla neveřejná a pozvaní byli ti, kteří se svým dosavadním způsobem života pro setkání kvalifikovali….a navíc projevili zájem být nadále zváni.

Zajímavá byla účast ze zahraničí. Sice už standartně zvu jenom Raphaela Rambura z Francie a Richarda Hornsbyho z Anglie. Oba ambasadoři IQ60 si zakoupili letenky a stále posílali emaily o míře své natěšenosti. Bohožel dva dny před odletem Excelence Richarda Anglie zařadila ČR mezi nebezpečné země a zakázala svým občanům cestovat do naší krásné země.

119051351_320227882734814_197355366114127587_n

Takže na Letiště Václava Havla dorazil jenom Excelence Raphael Rambur (jméno pochází od slavného generála kušostřelců), kterého jsem uvítal důkladně zahalen. Popravdě….z Paříže přiletěly 4 osoby a ač zahalen, byl jsem k poznání. Naložili jsme jídlo, nápoje a Aničku a hajdy do Skalan.

119084459_10219892268229483_1018213213502245933_o

Večer se začaly shromažďovat jednotlivé delegace a občerstvení byla hojnost. Zvláštní pozornost zaslouží delegace Větví Severu s grilem a prasetem a hojná účast Větví Jihu. Rodina Obročníků laskavě zajistila soudek piva, abychom nestrádali. Nestrádali jsme.

Po opatrném jitru jsme změřili síly ve 3D lukostřelbě na přilehlém parcouru, s asi hodinovou občerstvovací prodlevou. Zde slavně zvítězil bratr Michal Žďárek a byl oceněn cenou, obdivem  a nehynoucí slávou.

118983284_10223131118606873_5164331939102425718_o

A opět jsme se socializovali za pomoci množství lahůdek a zvláště pečeného selátka z Krkonoš. Hombre se sice nedostavil, ale rodina Součků a já sám jsme ho snad důstojně zastoupili, takže hudba byla.

Po dalším opatrném jitru jsme se rozdělili na dvě střelecké obce – Sever a Jih- a změřili síly v tradičním nelítostném souboji ve střelbě na tibetský trojúhelník. Tento se nacházel cca 70m daleko a bylo na něj vystřeleno 6×6 šípů. Ačkoli u této střelby je nejen možno, ale dokonce zvykem rušit a hlomozit, probíhala spíše v přátelském duchu. Oba týmy po osmi střelcích dělaly co mohly, takže po dramatickém boji si družstvo Jihu vybojovalo hezké druhé místo, zatímco družstvo Severu bylo ostudně až předposlední.

118940898_10223131117286840_142106335042647956_o 119041301_10219881133151113_8780994529950111554_o

Nikomu se moc domů nechtělo, ale nakonec jsme to dokázali. Celá taškařice byla uzavřena soubojem mým a Rampepurdy v petanque, což je Francouzská hra a Rampepurda ji bohužel ovládá. Jenom se štěstím to dopadlo 3:3. Rampepurda všechny zdraví

Mýša

DSCF7195

Conquest cup 2019

Posted By on 31.5.2019

Letos jsme sestavili tým ve složení Ajuta, Anička, Mýša a Eddie za účelem vyhrát Istanbulský pohár na oslavu dobytí Konstantinopole Mehmedem Dobyvatelem. Tomu se tento čin podařil , za přispění Maďarských dělostřelců, 29.5.1453. Díky tomu se na konci května koná nákladná lukostřelecká soutěž za účasti mnoha zemí.

DSC00507

Eddieho rozhněvalo že si zlámal prsty, takže účast odřekl a Turci náhradníka nepovolili.

Výprava oslabená o jednu osobu se ubytovala v hotelu Hilton na břehu Zlatého Rohu a prakticky hned se začala socializovat. Večer byla slavnostní večeře z krabičky za účasti starosty Istanbulu a hromadné focení doprovázené exotickou janičářskou kapelou. Starosta Istanbulu projevil v projevu nadšení z vysoké úrovně střelců a skutečnosti že se tak děje právě o Ramadánu . Vynikající střelci se sešli na terase hotelu Hilton kde se socializovali asi do 4 hodin ráno.

Každý střelec se mohl přihlásit do dvou soutěží. Terčové a flightu, nebo do dvou ve flightu. Češi se přihlásili do terčovky a flightu. Organizace byla velmi výpravná a nákladná. Po celou dobu turnaje na recepci hotelu seděly dvě krásné Turkyně, z nichž jedna našla, jako obvykle, zalíbení v Ajutovi a ve čtvrtek se s ním loučila o poznání vřeleji než s ostatními střelci.

61508498_2325716344213824_3293507452309340160_n

DSC00451

DSC00439

V pondělí odpoledne proběhla kvalifikace v terčové střelbě. Napřed ženy, potom muži. Systém byl takový, že napřed se střílelo 7×9 šípů. Ženy na 60, muži na 70m. Střelnice se nachází v nejpravověrnější části Istanbulu a je orientovaná k severozápadu, takže čím později odpoledne se střílí, tím více svítí do očí. Muži začali střílet o páté odpoledne a kolem šesté se zvedl vítr, který se mezi domy točil, takže u terčů foukalo podstaně více než na střelecké linii. Bohužel jsme přípravu podcenili a ačkoli jsem si na dálku zastříleli, netrénovali jsme ji nijak soustavně. Já střílel poměrně silným tureckým hornbowem, Patrik Král hwarangem (korejský luk) a Anna Gonzalezová karbonovou  čínskou kopií tureckého luku Lukáše Novotného (Čína si s autorskými právy příliš hlavu neláme). Všechny tři luky jsou na dlouhé vzdálenosti mimořádně vhodné, ale velkou roli hraje pozadí terče, psychika a komfortnost střeleckého postavení. Anička se nebyla schopná vyrovnat s malým prostorem na střelecké linii, velkou roli hrálo tmavé pozadí terče a sám terč byl tmavý. Navíc u něj foukalo. Rohovinový luk na slunci pracuje – to by tak nevadilo, ale vadí že střelec ani nevidí, ani neslyší zásah, takže není podle čeho dělat korekci. Navíc u terčů foukalo, což dělalo občas i stranové chyby. Já navíc neměl s sebou brýle, takže když jsem se dozvěděl kde najdu své číslo terče, došlo k záměně  s Turkem podobného jména a já odstřílel jeden terč ze špatné mety, čímž se mi osm zásahů nezapočetlo. Za terči číslo 8,9 a 10 nebyly zástěny, ale černé hliníkové bedny od osvětlovací techniky, takže kromě toho že nebyly vidět podstřely, lámaly se šípy a ty které nebyly zlámané před bednami byly zabodané v kabelech zde vedených. Což bylo úsměvné, neboť kvůli vznícení bylo třeba dvakrát přerušit střelbu. Jednoduše řečeno, náročnost jsme podcenili a do první šestnácky (soutěžilo 522 střelců) se ani jeden z nás nedostal.

Večer nás přátelé z Turecka vzali na večeři s tureckými specialitami na břehu Zlatého Rohu (záliv chránící Konstantinopol) s Adamem Karpowiczem, který je jedním z expertů  na turecké luky a celebritou.

DSC00483DSC00486DSC00490

Další den probíhala soutěž ve střelbě do dálky. Je to poměrně úmorná a málo zábavná záležitost kde hodně velkou roli hraje technologická převaha. Ale v Turecku má tradici a přikládají jí větší význam nežli soutěžím terčovým. Soutěž probíhala poměrně daleko od Istanbulu na slunečnicovém poli. Byly zde postaveny stany poskytující jakous, takous ochranu před úmorným sluncem.  Kategorie byly- přírodní hornbow unlimited (muži i ženy), Flight neomezený (muži a ženy) Flight ze siperem -vypouštěcí pomůcka umožňují střelbu kratšími šípy(muži i ženy)a flight do 50 lb (muži i ženy). Já střílel přírodní hornbow, Anna flight limited a Patrik flight unlimited.

Střelbě předcházela přísná kontrola. Komisi předsedal kamarád Sulejman Cem Donmez vyrábějící turecké luky. Bylo to nezbytné, protože v této disciplíně se asi nejvíce podvádí. Luky umělé maskované jako hornbow do soutěže přírodních luků nepustil (a pozná je) , stejně tak jako luky překračující nátahový limit. Překvapením bylo, že nepřipustil ani jiné, než flightové šípy. Je to obtížně pochopitelné, protože terčem je pole a běžné šípy jsou pro flight nevýhodné.  V pravidlech o tom nebyla zmínka. Nakonec jsem na tom vydělal, protože mi musel půjčit svoje, čímž jsem se ocitl dostřelem přes 400m opravdu blízko medaili. Jeden šíp se ztratil. Možná ještě přiletí. Anna si šípy také musela vypůjčit……což nebylo nezbytné, neboť Turci mezitím od pravidla upustili. Zato měřili nátahovou sílu podle délky šípu. Šípy natahovali  cca dva centimetry za madlo luku, čímž Anně naskočil nátah 51 lb a musela si vzít kratší šíp. …….Celý den na poli v úmorném vedru způsobil popáleniny, úžehy, paní v burce omdlela. V kategorii open zvítězil Adam Karpowicz dostřelem 508m. Jeden střelec proslulý svévolným přístupem k fair play byl opakovaně kontrolován, což bylo taky veselé

DSC00588DSC00558DSC00511

Ve středu jsme měli víceméně volno, takže nás vzal kamarád Kerem Ağacıkoğlu na prohlídku Istanbulu , oběd a večeři v asijské části města s plavbou přes Bospor. Zde byla kupodivu uvolněnější atmosféra než v Evropské části města, takže jsme si dokonce mohli dát pivo. Je to zajímavé, ale když člověk pije celý den na žízeň vodu, tak má pocit že se utopí.

Večer jsme procházeli na náměstím Taksim- tradičním místě demonstrací , kde právě probíhala demonstrace proti restrikcím, například stran pití piva.

Ve středu večer byly potmě finálové soutěže. Z 16 postoupilo 8, z těch 4 a ti se utkali o medaile za přítomnosti starosty, premiéra a syna současného prezidenta. V noci jsme naposledy poseděli s přáteli a využili toho, že o Ramadánu se podává snídaně už ve dvě hodiny.

Na letišti jsme nachodili 3.4 km při pokusu odbavit luky. Ačkoli jsme od Turkish Airlines obdrželi kód pro oversize , nebylo jednoduché vypátrat místo a způsob odbavení (ne všude se domluvíme anglicky) a nakonec jsme si za luky stejně museli připlatit 30E. Letadlo jsme stihli na poslední chvíli. Na přeletu hranic s ČR je sympatické, že díky barvě převládajících plodin je hranice vidět z letadla, což je takové domácké. Ještě že neprodukujeme kupříkladu bavlnu.

Ačkoli medaile nevezeme, ostudu jsme nedělali a umístili se slušně. Rovněž jsme utužili, či navázali vynikající vztahy s celým světem, což je asi důležitější. Děkujeme hostitelům za tuto příležitost.

Michal Sodja

 

 

 

4.Všesvětový Kongres IQ6O 8.-10.6.2018

Posted By on 11.6.2018

Tento kongres byl věnován 418 výročí první veřejné pitvy v Čechách, kterou provedl ve dnech 8.-12. června 1600 v Praze slovenský lékař a arcizrádce Jan Jesenius

Anatomie_Nicolaes_Tulp

 

Ačkoli se o hostitelství kongresu IQ60 pro následující rok ucházel Zelí jménem Vjetví Jihu již v roce 2016, nakonec v roce 2017 žádný kongres nebyl. Zelí se v rekonstrukci svého nového obydlí poněkud utopil, já byl v Itálii na MS a nikdo další zájem o pořadatelství neprojevil.

Zelí se stal majitelem výstavného sídla v Jižních Čechách v blízkosti Jindřichova Hradce. Sídlem je značně veliký statek který rodina Zelí vkusně a nákladně zrekonstruovala, zřídila v něm hospodu a penzion a který je víc než ideálním místem na pořádání podobných setkání. Už jenom proto, že má obrovskou plochu pro stanování a dostatečně veliké zázemí pro případ nepřízně počasí. Neuvěřitelné se tedy stalo skutkem…..a Pražské Větve měly tu čest svolat kongres do jihočeských Kačleh, kde se hostitelství ujaly Vjetve Jihu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Celá akce začala poněkud nešťastně. Jeho Excelence Britský Ambasador IQ60 Mr. Richard Hornsby měl v daném termínu naplánovánu oslavu výročí svatby a jeho choť se k nápadu oslavit řečenou událost v Čechách postavila nevstřícně.

Francouzská výprava nenechala nic náhodě a pro jistotu neletěla s Air France, eliminujíc tak nepříjemnou francouzskou zálibu ve stávkách. Letěla s ČSA. Přesněji- koupila si letenky ČSA. V pátek začala čilá korespondence s cestovateli. Bohužel letadlo ČSA sice nebylo ohroženo stávkou, zato se rozbilo a náhradní let byl nabídnut v termínu pro Kongres nevyužitelném.

Pozn. red……..tak letenka prý byla česká, ale letadlo francouzské

Pohrouženo do smutku bylo vozidlo s čistě českou osádkou nasměrováno do Jižních Čech. Nepatrně nás pobavil plakát českého bijce za etnickou čistotu , pana Okamůry, v obci Pleše. Obec o cca 20 domech byla naprosto zbavena všech minaretů.

Nálada se zlepšila ihned po příjezdu do Kačleh. Z Prahy je tam poměrně milosrdně blízko (Z Radotína 148 km)  a dobrá polovina účastníků to měla podstatně dál. Zelího prohlášení že nenajít to může jenom blbec se ukázalo hluboce pravdivé. Nápadnou dominantou obce byl veliký transparent

NĚKOLIKÁTÝ  SVĚTOVÝ  KONGRES IQ60

přidělaný na Zelího kurníku.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Sešlost byla impozantní. Hostitelskými Vjetvemi Jihu počínaje, přes živoucí jukebox Hombreho, zuřivou reportérku Itu , až po lokálního kavaleristu Jardu Botku. Nejexotičtějším účastníkem se stal český Slovák Jichoč, nejdelší cestu pak podstoupil Jeneš a hned po něm Dr.Szell, dříve Sova. Impozantní cestovatelský výkon podaly Větve Severu, kde chyběl pouze profesor Ammux, který byl sestřelen svým novým zaměstnáním. Na poslední chvíli se odhlásil ještě pan Miki. Většina ostatních se ovšem dostavila, takže jsme se sešli opět ve víceméně stejné sestavě jako před dvěma lety.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOLYMPUS DIGITAL CAMERA

Tak skvěle zásobený bar pro potřeby účastníků jsem snad nikdy neviděl. Na grilu se peklo jehně- dar profesora Ammuxe. V hospodě byla nabídka tří druhů piv. Jeden sud byl darem Dr.Szella- dříve Sovy, další dvě piva byla regionální skvělá piva (ne Budvar). Večer byl skvostný. Nikoli bouřlivý, přesto radostný.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAcoverphotocampverde

Po pozdní snídani se celá skupina 23 osob odebrala střílet vynález pana Zelího- příšeru z jezera. Tato vykutálenost je postavena na lidské pýše a soutěživosti. V zásadě jde o to, že střelec si zvolí vzdálenost ze které vystřelí pět šípů na model příšery. Vančurovo přesvědčení že čas propůjčuje důstojnosti i zrůdám zde neplatí. Příšera je pořád stejně popuzující. Pokud střelec mine, má nulu. Zelí si vždy dá práci aby za příšerou byla pořádně děsivá dopadová plocha. Zde rybník, zdánlivě plný vody. Jeden z nešťastníků se po hlavě vrhnul do vodní plochy a za hlasitého mlasknutí v podstatě zůstal ležet na hladině. Pohled na něj byl mnohem děsivější než pohled na samotného netvora.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAIMG_5321IMG_5323

Následovala 3D trať, opět v duchu IQ60. Šli jsme v jedné tlupě a výborně se bavili. Dvě rány přes vodu byly méně záludné než volavka před maskovanou bažinou žeroucí šípy nešťastníků. Postižené pan Jaroslav chlácholil whiskou Ardbeg , a to její nákladnější verzí. Jako všechny whisky z ostrova Islay, i tato měla mazlivou, avšak výraznou chuť, pomáhající zapomenout na bolestnou ztrátu. Dále byla možnost ochutnat velice speciální švýcarskou single malt whisky zrající v sudech od piva, jakož i další zvláštnosti a lahůdky. Lehce nás pobavila představa jak za pár set let archeologové objeví „Bitvu u Kačleh“ , kde se uhlíkový lid střetl s Japonskem a Tureckem. Mlask, mlask.

 

Že to nebylo divoce z kopce dokopce zase až tak nevadilo, protože stavitel Zelí využil krajiny a klamů bylo ažaž. Byly střely přez vodu i z kopce, jakož i matoucí hra světla a stínu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Po obědě a velmi dlouhé přestávce jsme změřili síly v Králově ústupovce (poněkud těžší neboť se střílela do  mírného kopce , a nakonec v tradiční tibetské disciplíně, rozděleni na dvě vesnice. Aby počty byly víceméně stejné byli účastníci rozděleni na Větve Severu a Pražské Větve (označené krvavou skvrnou)(Špinavohlavové) a síly jihu (označené bílým květem pivoňky)(Pivoni) . Řádné provedení celé taškařice nám znemožnil soused, kterému spalo dítě, takže běžný povyk a halekání musely být zrušeny.- Ita povykuje i normálně.  Stejně jako v roce 1865 v USA, i zde zvítězil sever, a to rozdílem třídy. Ponižující plazení se před vítězem proběhlo umírněnou formou.

IMG_5361

Jelikož Dr. Dawsa musel do Polabí pro dceru, rychle jsme vyhotovili společnou cílovou fotografii pro příští generace.

Závěrečný večírek byl rovněž umírněný. Velmi zábavným se ukázalo být vymýšlení názvu neléčivých čajů Ity tak, aby byly naplněny představy českých úředníků. Defrunklátory, odšťavňovače, hovnokluzy…

Vyhlášení vítězů bylo dle pořadí v disciplínách, takže Pražské Větve byly až na třetím místě. (Prostým počtem bodů by slavně zvítězily)

Poslední den proběhlo přátelské nesoutěžní 3D a hajdy domů. Jednalo se opět o mimořádně skvostnou záležitost a velmi se těším na další ročník. Skvěle strávený víkend mezi přáteli

MýšaIMG_5346

Jemparingan- Indonézie

Posted By on 26.2.2018

Tuto svébytnou formu lukostřelby Pražské Větve praktikují už několik let, neboť jejím prostřednictvím trénují co nejlepší vertikální přesnost.

19601362_1180955875343040_4289385404562866909_n

Ve své původní podobě je Jemparingan střelba vsedě na vzdálenost cca 30m a na terč zvaný „bedor“. Bedor je terč dlouhý 30cm o průměru 3,5cm. Má bílou barvu a červenou „hlavu“. Je zavěšen svisle.

article-doc-ey359-36IJMZpjlt8a785c25fa7da9dfac-714_634x426

Nejčastěji se střílí sady 5 šípů ve dvaceti kolech. Jedna sada je cvičná. Bodování je 1 bod za zásah, tři body za „hlavu“

Pod terčem je zavěšen zvoneček, takže střelec zásah slyší. V Pražských Větvích má terč průměr 8cm a délku 70cm, takže střelec zásah vidí

Soutěž , či hra byla určena pro královskou rodinu a nobilitu království Maratam, nebo Yogyakarta. Později obocně pro udržení formy vojáků

8

Po  Java oorlog (jávanské válce) a válce na Sumatře v první třetině 19. stol.byly v Holandské Východní Indii přijaty zákony velice striktně regulující veškeré zbraně, včetně luků a mečů.

i1s-l300

Veselý rok 2018

Posted By on 28.12.2017

OLYMPUS DIGITAL CAMERA