Posted By Mysa on 9.9.2020

Už to tak dopadá, že kongres je pořádán každým druhým rokem, tudíž se nejedná o ročník, ale obročník. Takže kde jinde, než ve Skalanech u Obročníků. Klacek s Dobrou jsou nám příznivě nakloněni a značné množství přípravných prací se udělá samo, nebo je udělá někdo jiný.

Termín se připravoval dlouho dopředu s ohledem na možnost účasti Zelího a Jařenky (jsou teď restauratéři), s ohledem na vytíženost stále oblíbenějšího penzionu a s ohledem na červnové Mistrovství Světa ve Francii (nakonec z hygienických důvodů zrušeného). Takže první víkend v září. I to bylo možné jenom díky tomu, že termín jsem zabukoval v únoru.

Nakonec se ukázalo, že když může Zelí, nemůže skoro nikdo jiný……..ale nakonec se ukázalo, že to není tak tragické. I vytížení lidé přijeli alespoň na otočku. Akce byla neveřejná a pozvaní byli ti, kteří se svým dosavadním způsobem života pro setkání kvalifikovali….a navíc projevili zájem být nadále zváni.

Zajímavá byla účast ze zahraničí. Sice už standartně zvu jenom Raphaela Rambura z Francie a Richarda Hornsbyho z Anglie. Oba ambasadoři IQ60 si zakoupili letenky a stále posílali emaily o míře své natěšenosti. Bohožel dva dny před odletem Excelence Richarda Anglie zařadila ČR mezi nebezpečné země a zakázala svým občanům cestovat do naší krásné země.

Takže na Letiště Václava Havla dorazil jenom Excelence Raphael Rambur (jméno pochází od slavného generála kušostřelců), kterého jsem uvítal důkladně zahalen. Popravdě….z Paříže přiletěly 4 osoby a ač zahalen, byl jsem k poznání. Naložili jsme jídlo, nápoje a Aničku a hajdy do Skalan.

Večer se začaly shromažďovat jednotlivé delegace a občerstvení byla hojnost. Zvláštní pozornost zaslouží delegace Větví Severu s grilem a prasetem a hojná účast Větví Jihu. Rodina Obročníků laskavě zajistila soudek piva, abychom nestrádali. Nestrádali jsme.

Po opatrném jitru jsme změřili síly ve 3D lukostřelbě na přilehlém parcouru, s asi hodinovou občerstvovací prodlevou. Zde slavně zvítězil bratr Michal Žďárek a byl oceněn cenou, obdivem  a nehynoucí slávou.

A opět jsme se socializovali za pomoci množství lahůdek a zvláště pečeného selátka z Krkonoš. Hombre se sice nedostavil, ale rodina Součků a já sám jsme ho snad důstojně zastoupili, takže hudba byla.

Po dalším opatrném jitru jsme se rozdělili na dvě střelecké obce – Sever a Jih- a změřili síly v tradičním nelítostném souboji ve střelbě na tibetský trojúhelník. Tento se nacházel cca 70m daleko a bylo na něj vystřeleno 6×6 šípů. Ačkoli u této střelby je nejen možno, ale dokonce zvykem rušit a hlomozit, probíhala spíše v přátelském duchu. Oba týmy po osmi střelcích dělaly co mohly, takže po dramatickém boji si družstvo Jihu vybojovalo hezké druhé místo, zatímco družstvo Severu bylo ostudně až předposlední.

Nikomu se moc domů nechtělo, ale nakonec jsme to dokázali. Celá taškařice byla uzavřena soubojem mým a Rampepurdy v petanque, což je Francouzská hra a Rampepurda ji bohužel ovládá. Jenom se štěstím to dopadlo 3:3. Rampepurda všechny zdraví

Mýša

Categories: Aktuality
Štítky: