EBHC 2022

Posted By on 6.7.2022

EBHC 2022, Confolens, Nouvelle Aquitaine, Francie

Nakoukání do země kruhových objezdů a pracovních přestávek.

Pátek, den prvý. Na den narození sv.Jana Křtitele nasedáme vcelku vklidu v Praze do našeho teréňáčku a míříme k západu. Je velmi teplo a máme stan, plán je dojet do Besanconu a přespat v kempu. Plán nám maří děsivá zácpa před Heilbronem a začíná lijavec. Máme obavy, zda Francouzi fungují i po šesté. Oprávněné. Po telefonu objednáváme hotel tamtéž.

Den druhý. Po opulentní snídani u bazénu vyrážíme směr Confolens.  Cestou prohlídka města Moulins s hradem Bourbonských vévodů. S posledními kapkami deště dorážíme do Confolens. Vítání s ostatními Čechy a spolubydlícími Slováky Dušanem a Peťom. Jsou milí. Pak se jedeme registrovat. Lehké problémy, neboť francouzský inspektor hovoří francouzsky a neví, jak poznat, jestli je hornbow hornbowem. Večírek

Den třetí. Anička s Kačkou odmítly pozvání na radostnou snídani pro ženy s federální sekretářkou Saskiou asi v sedm ráno, takže vezu jenom Aničku na veřejné rozstřeliště a sebe na schůzi Evropské Rady a poradu kapitánů.289619043_10223563921938531_1169631089222677416_n

290054371_10223552773299822_8079481094509749236_nZádrhel. Nemohu najít zasedačku a pán a paní na informacích hovoří francouzsky. Pána znám, protože jsem s ním šel ve skupině v Rakousku. Přichází tlumočník a informuje nás, že schůze byla včera večer přeložena do několik kilometrů vzdáleného Confolens. Nu, nejsem tam sám. Několik Prezidentů sedá do aut a jde se seznamovat s dopravním systémem města Confolens.

Odpoledne slavnostní zahajovací rituál a banquet. Jdu krátce vysvětlit řediteli závodu, kde jsou čeští střelci, kteří se přihlásili a nepřijeli. Jménem svazu se za ně omlouvám. Konfetový ohňostroj byl tentokrát odpálen centrálně, protože před osmi lety jim to nějaký dobrovolník odpálil předčasně a několik řečníků se ani nedostalo ke slovu. Ani půjčit mi to nechtěli. Večer večírek

Den čtvrtý. Den sv. Cyrila Alexandrijského. Vyrážím jako první zapisovač a před autobusem ztrácím brýle. Aničce je špatně. Autobusy nás odvážejí na trať. Historické luky mají veliké štěstí, protože střílí klasickou sestavu 2X UAR, 1x 3D a 1X hunter. Počasí nám přeje a plni optimismu vyrážíme na trať. U prvního terče optimismus dochází. Na trati je pouze jedno kuřácké místo, ale nějak to dávám. No mohlo to dopadnout  lépe. Sice mám nejlepší nástřel ze skupiny, ale celkově jsem až třetí. Anička je někde v půlce, Johanka má medaili jistou (jsou tři v kategorii) a Lojzík se tváří skepticky. Večer večírek a petanque289858530_10223556460031988_4193991096980940780_n 289957969_10223554544024089_1093276114563328659_n

Den pátý. Den sv. Ireneje. Opět jsem zapisovač. Brýle mám, luk mám, šípy mám, dvě bodovačky mám……ale střelecký prsten nemám. Nechal jsem ho v autě. Celý den střílím bez něj ze stoliberního luku, ale nějakým zázrakem mám přesto nejlepší výsledek. Ale ne dost. Posouvám se na druhé místo. Od prvního mne dělí dva body, Anička je někde uprostřed, Johanka má medaili jistou, Lojzík je skeptický. Večer večeře a pitka Presidentů, poté večírek.289683441_10223561985970133_3841771237336665919_n 289724448_10223561977049910_2983006372305742695_n

Den šestý. Den sv.Petra a Pavla. Volno. Jedeme na výlet do Decathlonu koupit holínky, protože zítra má být opravdu hnusně. Náštěva hrobu sv. Radegundy v Poitiers a několika chrámu, ruin a katedrál. Večer večírek.289604974_10223567573469817_2863939044522882415_n         290387692_10223554566104641_7663100298467325386_n

290993013_10223567597590420_3603877311464885868_nDen sedmý. Den sv.mučedníků římských. Je hnusně. Nazouvám holiny. Opět jsem zapisovač. Luk mám, brýle mám, šípy mám, značkovač který píše na francouzský papír mám (bodovačky jsou lesklé a ani německá propiska se na ně nechytá), prstýnek mám a dokonce se mi ho podařilo narvat na opuchlý palec……ale zapomněl jsem doma doutníky. Ale v autobusu jsem namaloval želvu, takže přestalo lít, ale jenom trošku prší. Zhruba ve třetině závodu strašlivý absťák. Ale deset terčů od konce se mi podařilo vyžebrat od Němců cigáro, takže jsem uzavřel komorobitím a celkově druhým nástřelem. Anička je někde v půlce, Johanka má medaili jistou, Lojzík je skeptický, ale veselý. K domečku, kde jsem si zapomněl doutníky , přijíždím vysokou rychlostí a ohazuji bahnem přihlížející Bretoňce.

Den osmý. Opět jsem druhý a opět zapisovač. Popisovač mám, bodovačky mám, luk mám, šípy mám, brejle mám, prstýnek mám, holinky mám, doutníky mám……zapomněl jsem si identifikační kartu a peněženku. Střílí se přímo ve městě st.Germain de Confolens. V uličkách, zahradách a kolem ruiny hradu, ba i na něm. Moc mi to nejde. Hned první ránou štrejchnu tučňáka na 50m a šíp pluje směrem k Loiře. TREFÍK. Pak všechno nad. Pokud vůbec zasáhnu terč, tak vysoko. Kontroluji tiler, natočení ramen…….nakonec mířím prostě 30cm pod komoru…..a podstřeluji. KSAKRU!! Ale moc hezký den, príma parta, mohu kouřit……a mám to. Cestuje mi lůžko na tětivě. Otáčím tětivu vzhůru nohama a zavírám 5x dvacet.

Celkově druhé místo. Anička čtvrtá, Johanka zlato a Lojzík někde uprostřed. Takže Pražské Větve stříbro a čtvrté místo, Větve Jihu zlato a poměrně úctyhodné umístění. Takže čestí primitivové se zapsali velmi dobře.

Tentokrát večírek vypukl už u autobusu, protože autobus odjížděl od putyky.

Den devátý.

Vyhlašovací peklo IFAA. Sice to vcelku odsýpá, protože vyhlašují muže a ženy dohromady, ale přesto vyhlašování jednočlenných kladkařských kategorií je mimořádně otravné. Jediné osvěžení přichází ve chvíli, kdy moje skupinka primitivů při vyhlašování prošlápne bednu.

Takže celkově Češi urvali tři zlaté, tři stříbrné a dvě bronzové medaile. Valnou většinou v hojně obsazených kategoriích. Pražské Větve stříbro a čtvrté místo v primitivech.

Cestou zpátky na mne začaly padat mrákoty. Pokusili jsme se ubytovat v hotelu, kde už pár let nebyl ani majitel. Potom ve dvou kempech- první byl libertainský a nechtěli nás tam pustit, do druhého jsme přijeli pět minut po šesté….to už Francouzi pět minut nedělají, propletli jsme se bývalým hlavním městem maršála Petaina do kterého nevedou silnice a nakonec sehnali hotel v Chalonu sur Saone. Na posledním francouzském kruháku mi odešly brzdové destičky na pravém zadním kole. Naštěstí až do Prahy žádná zácpa. U každé pumpy se ke mně hrnuli Italové, protože jsem si na parkovišti vyměnil tričko s italským závodníkem, který toužil po triku medailisty.

Až někdo bude držkovat, jak okolní státy dotují benzín svým občanům, nechť se jede projet napříč Evropou. Jenom za benzin jsem vyplázl 11 500 kč a cena 2.2 EUR je běžná.

Zajímalo by mne, co teď dělá bývalý ministr Ťok. Mám podezření, že dělá poradce Německu a Francii.

Z veřejného parkoviště na louce v Lesacu se stala bažina, odkud byla auta vytahována traktorem. Zajet tam dokázaly jenom offroady…….ale nedalo se odtamtud odejít. My byli zaplaťpámbu malým teréňáčkem, který dokázal zaparkovat na chodníku mezi dva ozdobné kameny.

290932431_10223577555199354_8674805550103594527_n290539246_10223583699112948_5194304439876491222_n292011725_10223596833641303_5850984170454065213_n290230501_10223583811675762_3577267181502205286_n

About The Author

Comments